Espoo Museum of Modern Art

Molsašuvvi čájáhusat, golbma čoakkáldatčájáhusa ja máŋggalágan dáhpáhusat – Buokčal dáidaga ja hábmema máilbmái áidnalunddot birrasis

© Ella Tommila / EMMA
© Ella Tommila / EMMA

EMMAs vásihat modernismma, dáládáidaga ja hábmema industriijalaš arkitektuvrra mearkavisttis, boares girjerentehandálus Näyttelykeskus WeeGees. Čájáhuslanjat leat guovtti gearddis ja daid viidodat lea Suoma stuorimus. Lanjain don sáhtát oahpásnuvvat miellagiddevaš molsašuvvi čájáhusaide. Lassin sáhtát oahpásnuvvat čoakkálmasčájáhusaide, mat leat álot ovdan ja maid ovdanbidjan ođasnuvvá jeavddálaččat. Min máŋggabealat dáhpáhusprográmma fállá juohkehažžii juoidá maid gullat, vásihit ja buđaldit ovttas! Vulobealde gávnnat ovdamearkkaid jagi 2024 čájáhusain ja dáhpáhusain.

Giđđat 2024 EMMA oktageardánis modeardna arkitektuvra gulahallá konkretistalaš dáidaga guhkes árbbiin ja dan dáládulkojumiiguin. Kokeileva konkretismi -čájáhus geahčada ođđa čalmmiiguin konkretismma guhkes árbevieru ja dáláhámiid. Seammás dat ávvuda suopmelaš konkretismma ovdavázzi Lars-Gunnar ‘Nubben’ Nordström (1924–2014) 100-jagi ávvujagi. Oktan čájáhusain rahppojuvvo njukčamánus maiddái polskalaš govvadáiddár Monika Sosnowska čájáhus. Sosnowska geavaha dáidagisttis oahpes huksenmateriálaid, nu mot stállebielkkaid, betoŋgga ja ruovdestráŋggaid. Čájáhus ávžžuha geahččat WeeGee-dálu betoŋgaarkitektuvrra ja historjjá ođđalágan geahččanguovllus. Miessemánus fas rahppojuvvo amerihkálaš dáiddár Tschabalala Self Samasta korttelista -čájáhus, mii gullá EMMA ja Saastamoisa foandda oktasaš InCollection-čájáhusráidui. 

MONIKA SOSNOWSKA, HANDRAIL, 2016, DETALJ. © MARIO DE LOPEZ / MONIKA SOSNOWSKA | TIMO AALTO, VISPGRÖT, 1979, DETALJ. SAASTAMOINEN STIFTELSENS KONSTSAMLING. © PAULA VIRTA / EMMA | TSCHABALALA SELF, 12PM ON 145TH, 2022, DETALJ. © PIERRE LE HORS

Giđa čájáhusaid mieđušta temáid čiekŋudeaddji hupmanprográmma. Kokeileva konkretismi -čájáhusa rahpandilálašvuođas golbma čájáhusa dáiddára muitalit iežaset dáidaga birra ja cuoŋománus čájáhusa kuráhtora guovttos, museahoavda Pilvi Kalhama ja intendeanta Henna Paunu, muitaleaba čájáhusa hutkama ja dáidaga válljema birra. Cuoŋománus ordnejuvvo maiddái Monika Sosnowska gáidduslogaldallan, ja dalle lea vejolaš maid jearahallat dáiddára. Miessemánus kulturbuvttadeaddji Wisam Elfadl jearahallá amerihkálaš dáiddár Tschabalala Self su čájáhusa rahpandoaluin. Self čájáhusas oaidnit su málagovaid, main leat máŋggat materiálat. Dán lassin oaidnit su čullosiid, mat gieđahallet dávjá náli ja sohkabeali temáid. 

Molsašuvvi čájáhusaid lassin EMMAs sáhttá vásihit golbma čoakkáldatčájáhusa, mat leat álot ovdan. Saastamoisa foandda čoakkáldatčájáhus (Saastamoisen säätiön kokoelmanäyttely) ovdanbuktá máŋggabealagit modernismma ja áigeguovdilis dáládáidaga. Čoakkáldat lea ovdanbuktojuvvon EMMAs musea vuođđudeami rájes molsašuvvi ovdanbuktinvugiiguin. Čoakkáldatčájáhusa sorjaleapmi molsašuvvá boahttevaš jagiid oassi hávil ođđa Dialogeja-čájáhussii. Dan vuosttaš ollislašvuohta rahppojuvvui museagallededdjiide skábmamánus 2023. EMMAs lea oaidnin ládje maiddái Collection Kakkonen: gávperáđđeolmmoš Kyösti Kakkosa dehálaš láse- ja bálseduodjedáidaga čoakkáldatčájáhus. Doppe beasat oahpásnuvvat dáiddaindustriija viiddes ja čábbáseamos fálaldahkii ja rájiid nalde stoagadeaddji hábmendáidagii. Suopmelaš hábmemii vuojulduvvá maiddái Bryk & Wirkkala -geahčadanvuorká. Doppe beasat oahpásnuvvat Tapio Wirkkala Rut Bryk Foandda viiddes čoakkáldahkii. Geahčadanvuorkká oktavuođas oaidnit maid molsašuvvi čájáhusaid. 

COLLECTION KAKKONEN / EMMA – ESBO MODERNA KONSTMUSEUM © ARI KARTTUNEN / EMMA

Mii ordnet EMMAs juohke ahkásaš museagalledeaddjái máŋggabealat dáhpáhusaid, nu mot rabas dáiddabargobájiid, galledeaddjioahpistemiid, konsearttaid ja dáiddasurggiid rasttildeaddji ovdanbuktimiid. Juohke jagi alimus muddu lea Mánáid museafestivála (Lasten museofestarit). Festivála ávvuduvvo dán jagi idjabivttasfeastan. Idjabivttasfeasttat bohtet Näyttelykeskus WeeGeei ja eará Ahertajantie museaide 16.–17.3. Giđa dáhpáhusprográmma fállá EMMAi ovdamearkka dihte Ona Kamu jiena ja lihkastaga ovttastahtti Pinta-ovdanbuktima. Dan sáhtát vásihit guđa bearjadaga áigge njukčamánus gitta miessemánnui. Ovdanbuktimat leat oaidnin ládje musea nuvttálanjas, vai dat livčče olahahttit nu máŋgasii go vejolaš. EMMAi beassá sisa nuvttá juohke bearjadaga dii. 15 rájes. Bures boahtin! 

Ona Kamu © ARI KARTTUNEN / EMMA

Sáhtát lohkat eanet áigeguovdilis ja boahttevaš čájáhusaid birra ruoŧagillii dáppe. Min dáhpáhusaide beasat oahpásnuvvat dáppe. 

Läs mera